Mít čápa „na komíně“ přináší štěstí a skvělou společnost jednoho z našich nejkrásnějších ptáků. Ovšem čapí hnízdo je obrovská stavba a připravit stabilní základ není zcela snadné. Komín v Třebíči jsme v  roce 2021 nechali zpevnit ocelovými pásy.  

Čáp bílý náleží k čeledi čápovitých (Ciconidae), jež zahrnuje 19 druhů, vyznačujících se typickou stavbou těla – dlouhýma nohama, krkem a zobákem a dlouhými a širokými křídly, které umožňují mistrné plachtění. Všichni čápovití mají i podobný způsob života – obývají otevřená stepní prostranství, hnízdí na vyvýšených místech a dlouhým obratným zobákem loví potravu brouzdajíce mělkou vodou nebo kráčejíce po souši.  Většina druhů žije v tropických a subtropických oblastech a čápi, kteří se naučili žít v chladnějších koutech Země – jako je náš čáp bílý – se ke svým příbuzným do teplých krajin vracejí alespoň na zimu.

V letošním roce (2023) se opět budeme snažit zařadit do programu kroužkování mladých čápů.

V roce 2020, jsme začali, podrobněji, sledovat hnízdo třebíčských čápů. Odkryli jsme zajímavé příběhy a chod čapí domácnosti.

Jak se dařilo čápům před nainstalováním kamery, kolik měli mladých, a kdy se vraceli z teplých krajin?

Počty mladých, vyvedených čápů:

2023 – 6 vajec, vyvedena 3 mláďata

2022 – 5 vajec, vyvedena 3 mláďata

2021 – 5 vajec, 4 mláďata, vyvedena 2 mláďata

2020 – 4 vejce, 3 mláďata, vyvedena 2 mláďata

2019 – vyvedena 2 mláďata

2018 – vyvedena 2 mláďata

2017 – 3 mláďata, vyvedena 2 mláďata

2016 – vyvedeno 5 mláďat

2015 – vyvedena 3 mláďata

2014 – vyvedena 3 mláďata

Návraty Tondy a Terezky:

27. března 2023 – první se vrací samec Tonda, 31. března se ve večerních hodinách připojila samička (POZDĚJŠÍ SLEDOVÁNÍ UKAZUJE, ŽE SE NEJEDNALO O TÝNU)

5. dubna 2023 – k Tondovi se připojuje nová samička, jménem Tereza.

Návraty Toma a Týny:

7. dubna 2022 – vrací se na hnízdo Týna, po delším čekání na Toma, který se nevrátil, na hnízdo přilétá nový partner Tonda 14. dubna

1. dubna 2021 – první se vrátila samice Týna, o pár hodin později přilétá Tom

20. března 2020 – první se vrátil Tom, Týna se k němu přidává až 6. dubna

2019 – 9. března

2018 – 21. března

2017 – 28. března

2016 – 31. března

2015 – 24. března

Samice klade tři až pět vajec, které se vylíhnou po měsíci. S prvními náročnými leteckými pokusy začnou mláďata až ve stáří dvou měsíců a zcela se osamostatní ještě o týden či dva déle. Do té doby je starostliví rodiče učí všemu, co budou pro život potřebovat.

Čápi zcela dospívají až ve třech letech, do „svatby“ se také nijak nehrnou. Poprvé zahnízdí většinou ještě o pár let později. Z toho plyne, že čáp bílý musí mít poměrně dlouhý život – až přes třicet let, jak ukázaly nálezy kroužkovaných jedinců. V zajetí byl zaznamenán dokonce úctyhodný věk 48 let.

Projekt Čápi Třebíč vznikl v souladu s novým brandem sportovní prodejny Fly stork v Třebíči. Prodejna je neodmyslitelně spojena s komínem, na kterém se čapí hnízdo nachází již více než 10 let. Fly stork je jedním z největších prodejců cyklistického zboží předních značek v České republice a disponuje velkými skladovými prostory. Plusy prodejny jsou služby spojené s cyklistikou – servis a půjčovna elektrokol, kol.

Život s těmito tvory nás přiměl k myšlence umístit webkameru, která umožní lidem ze širokého okolí sledovat čápy a jejich mláďata.

Ve spolupráci s ornitology a ochránci přírody, jsme prošli veškeré informace, které byly nezbytně nutné k tomu, aby nedošlo k narušení a ohrožení života čápů na třebíčském hnízdě. I přes varování, že záběry mohou být pro citlivé jedince neúnosné, jsme se rozhodli začít psát příběh třebíčských čápů. Ukázat lidem, jak příroda funguje v blízkosti jejich obydlí, jak žijí poslové jara, kteří neváhají zdolat dlouhou a nebezpečnou cestu z teplých krajin sem do Třebíče, aby zde každý rok vyvedli nové generace bílých čápů.

Historky z hnízda jsou vtipné, napínavé, velmi překvapivé a samozřejmě nechybí ani ty smutné až „nervy drásající“. Ze sledování jsme se dozvěděli o těchto krásných tvorech fakta, která jsme netušili. Sledujte čápi s námi.

Čáp bílý je jedním ze symbolů Arménie. V dávných dobách Arméni věřili, že čápi byli ve skutečnosti zemědělci, kteří se dokázali převtělovat v ptáky – čápy bílé – a v jejich podobě přilétali na jaře do Arménie. Na zpáteční cestě se zastavili na vrcholku nejvyšší hory, kde na sebe vzali opět lidskou podobu a rozletěli se do svých zimovišť. V arménských legendách symbolizuje čáp slunce, jaro a poctivost. Na tzv. dračích kamenech, „vishapaqars“, což jsou ohromné kameny vysoké až 5 m, pocházející z 3. tisíciletí před Kristem, jsou vyryti čápi, uctívaní tehdejšími zemědělci. Ti si čápů vždy vážili, protože loví hmyz a hlodavce. Ve středověku dokonce oslavovali 9. březen jako Den čápů.

Zdroj: birdlife.cz

V Bulharsku je čáp bílý symbolem jara a nového života. Návrat čápů značí, že zima už je pryč a nastává nové, jarní období. Když lidé v Bulharsku poprvé na jaře uvidí čápa, sundávají tradiční náramky “martenitsa,” spletené z bílých a červených provázků, chránící před zlými vlivy v průběhu zimy, věší je na kvetoucí strom a jaro může naplno začít. Při prvním jarním pozorování čápa je dobré mít v kapse minci nebo v ruce chleba, protože to zajišťuje blahobyt po celý zbytek roku. Bulhaři také věří, že dům, na kterém hnízdí čápi nebo vlaštovky, je chráněn před pohromami. Považuje se za veliký hřích, pokud někdo zničí čapí hnízdo nebo vejce, či ublíží mláďatům.

Zdroj: birdlife.cz

Co jsme možná ještě nevěděli o čápech?

• V Egyptě byl čáp symbolem spravedlnosti, v Číně nesmrtelnosti, jinde věrnosti. U nás je poslem jara.
• V ČR žije čáp bílý a černý. Bílého u nás hnízdí kolem 800 párů. Rekordmani se dožívají až 48 let.
• Čáp černý je menší, mláďata se mu ale líhnou bílá. Na rozdíl od čápa bílého je plachý. Zobákem klape zřídkakdy.
• V Německu bylo čápy osídleno jedno hnízdo už 400 let.
• Od 10. století je čáp symbolem Alsaska, je národním ptákem Polska, Litvy a Běloruska, ve znaku ho má Haag.
• Během tahu čápi většinou plachtí a využívají stoupavých termálních proudů nad pevninou. Proto nelétají nad mořem! Jarní tah je o dost rychlejší než podzimní.

(Zdroj: ireceptar)

U nás v Evropě se setkáme se dvěma druhy čápů: čáp bílý a čáp černý. Jejich rozdíl poznáme snadno a je nepřehlédnutelný. Oba druhy odlétají na zimu do střední a jižní Afriky.

Čáp východní se podobá čápovi bílému, hnízdí v Mandžusku a na jihovýchodě Ruska. Do rodu čápů patří také africký čáp simbil, který nemigruje kvůli chladu ale kvůli období deště, které přináší potravu.

Další druhy jsou asijské: bělokrký a vzácný čáp pestrý (žije pouze 500 jedinců!). Jeden druh z tohoto rodu čápů obývá také Ameriku – čáp jihoamerický neboli maguari.

Rozšířenou skupinou jsou velcí čápi. Tyto druhy mohou dorůst až 1,5 m výšky. Rod Ephippiorhynchus zahrnuje dva trochu jiné čápy: černokrkého z Asie a sedlatého s krásným barevným zobákem, který obývá Afriku. Jejich příbuzným je také jihoamerický čáp Jabiru mycteria. Z rodu Leptoptilos je nejznámější marabu africký, ostatní dva druhy žijí v jižní Asii. Charakteristickým rysem marabů je dlouhé kožovité vole, které při námluvách nafukují.

Poslední dva rody jsou blízce příbuzní nesyti a zejozobové. Zejozob africký a asijský se vyznačují zobákem s mezerou, od které pochází jejich název. Díky němu dokáží otevírat schránky plžů a mlžů. Nesytů jsou čtyři druhy: africký, americký, indický a bílý. Na pohled jsou podobní typickým čápům.

(Zdroj: spektrum zdraví)